Okolo 1230

Založení hradu králem Václavem I.

1266

Čéč z Velešína s manželkou Gislou, dcerou Hadmara z Kuenringu daruje ves Reinprechts klášteru ve Zwettlu.

1268

Smrt Gisly z Kuenringu

Okolo 1270

Přemysl Otakar II. uděluje Velešín jako manství Beneši Pyšnému.

Okolo 1275

Král Přemysl Otakar II. odnímá Beneši Pyšnému hrad a panství Velešín.

Okolo 1285

Král Václav II. vrací synovi Beneše Janu z Michalovic Velešín s panstvím.

1289

Jan z Michalovic nejvyšším číšníkem.

1294

Jan z Michalovic promíjí mýta klášteru Svatá Koruna.

1306

Syn Jana Beneš z Michalovic potvrzuje právo klášteru Svatá Koruna.

1317

Na hradě umírá manželka Jana z Michalovic Johanna, dcera Jindřicha z Rožmberka.

1350

Jindřich z Velešína, syn Benešův daruje klášteru Svatá Koruna 100 hřiven grošů pražských na spásu své duše.

1355

Jindřich umírá na velešínském hradě, pochován v klášteře Svatá Koruna.

1358

Dělení velešínského panství mezi tři syny Jana, Beneše a Jindřicha.

1359

Beneš vyplácí oba bratry z hradu.

1360

Bratři Beneš a Jan učinili poručníky hradu a panství Petra a Jošta z Rožmberka.

1361

Jediná dědička Markéta, dcera Benešova vešla ve spolek se strýcem Petrem z Michalovic, potomkem Jana z Michalovic.

1362

Hradem a panstvím disponuje už jen Petr z Michalovic.

1368

Petr z Michalovic umírá na mor při cestě do Vlach, poručníkem je ustanoven Těma z Koldic.

1379

Panství se ujímá Jan Michalec z Michalovic.

1387

Hrad a panství kupují Oldřich I. a Jindřich z Rožmberka za 3000 kop grošů pražských.

1391

Král Václav IV. propouští hrad a panství z královského manství.

1409

Pokus o dobytí hradu zradou tlupou Matěje Vůdce.

1412

Po smrti Jindřicha z Rožmberka je ustanoven poručníkem Čeněk z Vartemberka.

1417

Do Velešína přichází kněz podobojí Martin Sova.

1420

Oldřich II. z Rožmberka po porážce před Táborem přechází od podobojí ke straně katolické a vyhání Martina Sovu z Velešína.

1423

Na trápení vyznává Petr z Krasejova, že Ocásek z Újezda a Martin z Velešína chtěli hrad Žižkovi zradit.

1433

Nájezd vojska Jana Čapka se Sán, po jednání na hradě obdržel 400 kop gr. pražských jako výkupné za sjednání příměří.

1441

Oldřich z Rožmberka přepouští hrad vdově po Petrovi ze Šternberka Perchtě.

1444

Přepadení družiny Jana Smila z Křemže pod hradem a povraždění jeho vojáků.

1487

Vok z Rožmberka nařizuje opuštění hradu.

Okolo 1550

Vybudována poustevnická kaple na troskách hradu.