TVRZ V TICHÉ

Tvrz v Tiché náleží mezi méně známé památky, na čemž se nepochybně ve druhé polovině 20. století podepsala i její blízkost státní hranice. Věž tvrze dnes vyčnívá ze zpustlého a ze značné části zaniklého areálu bývalého pivovaru ve stejnojmenné obci, německy zvané Oppolz, nedaleko od Kaplice na okrese Český Krumlov.

Do psané historie tvrz vstupuje v roce 1360. Tehdy její majitelé, bratři Jan a Beneš z Velešína, žádali Petra a Jošta z Rožmberka, aby se ujali vyřízení jejich závěti. Roku 1387 přešla tvrz do rukou Oldřicha z Rožmberka a jeho syna Jindřicha. Mocným pánům z růže sloužila ke správním účelům jako sídlo purkrabí a hejtmanů. V roce 1412 zde hejtmanem byl Ojíř, v letech 1433 – 1454 Jan z Petrovic. Co se stavební podstaty tvrze dotýče, víme pouze že Hejtman Čáp z Radonic, který zde svůj úřad s přestávkami zastával v letech 1471 - 1486, ji pro sešlost nechal opravit. V roce 1485 či 86 byla ves Tichá vypálena. Tvrz však zřejmě poškozena nebyla. V rámci rozsáhlých dominií svých držitelů Tichá náležela k novohradskému panství, výslovně se zde připomíná k roku 1541, kdy se o ní též dozvídáme, že byla v dobrém stavu. To se stalo pobělohorským konfiskátem a v roce 1620 je získal hrabě Karel Bonaventura Buquoy. Stará tvrz byla poté již pouze utilitárně využívána a těžce ji postihly požáry v letech 1687, 1707 a 1789. Jan Buquoy ji pak nechal roku 1789 přestavět na pivovar, který však neměl dlouhého trvání.

O původním rozsahu a podobě areálu tvrze příliš nevíme. Středověká situace zde byla převrstvena několika novověkými velmi rasantními přestavbami a s nimi spojenými terénními úpravami. Protože většina hospodářské zástavby v sousedství věže nedávno zcela zanikla, nejsme schopni posoudit, zda obsahovala nějaké pozůstatky starších konstrukcí. Zdá se, že tvrziště bylo vcelku obvyklých rozměrů a mělo v podstatě obdélný obrys s okoseným jihovýchodním nárožím Obtáčel je dnes pouze na východní a v nepatrném zbytku i na jižní straně patrný příkop. Na císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1826 jsou ještě dobře formou parcelních hranic patrny dimenze jižního a zřejmě i severního ramene tohoto příkopu, na západě již jistoty postrádáme. I zde je však plocha příkopu jehož kontreskarpovou hranu sledovala cesta, nejspíše zakreslena. Příkopy bylo nepochybně možno napojit vodou ze sousedních rybníků. Jak vyhlíželo opevnění a další zástavba, doposud nevíme. Z tvrze se doposud dochovala prakticky pouze čtverhranná věž, která původně zjevně volně stávala nejspíše excentricky v areálu tvrziště. Dnes působí dojmem, že stojí na malé vyvýšenince. Jde-li ovšem o relikt původní situace či spíše o kumulaci trosek, bez archeologického výzkumu nevíme.

Věž má lehce obdélný, téměř čtvercový půdorys. Její zdivo se dochovalo do výše druhého patra. Z pečlivě skládaného lomového kamene provedené líce zdiva byly v úrovni přízemí jak v interiéru, tak v exteriéru z podstatné části patrně za účelem získání stavebního kamene vylámány. Do přízemí, které nejspíše bylo původně zcela temné, dnes můžeme vejít ze severní strany novověkým průrazem. Pozůstatky původního vstupu, vybaveného závorou, se v prvém patře dochovaly na západní straně. Protilehlou stěnu této úrovně prolamuje úzký střílnovitý otvor. Stejně, ovšem v jižní stěně, je osvětleno i druhé patro. Rovné trámové stropy byly uloženy na širokých patrových ústupcích síly zdiva. Na vnějším líci v úrovni stropu prvého patra pozorujeme probíhající řadu oproti ostatnímu zdivu větších kamenů.

Protože nepochybně dosti temný interiér věže nevykazuje v dochovaných úrovních žádné obytné vybavení, musíme nejspíše předpokládat, že nepředstavovala hlavní rezidenční objekt tvrze a její funkce byla především obranná. Kde stála a jak vyhlížela obytná budova, jak již bylo uvedeno, ovšem doposud nevíme. Nejspíše bychom ji mohli hledat v západní části tvrziště. Na věži nejsou dochovány žádné jednoznačné stopy středověkého nebo raně novověkého stavebního vývoje.

Tvrz v Tiché původně náležela zřejmě mezi složitější tvrze s více než jednou hlavní stavbou. Věž náleží k velmi dobře dochovaným objektům svého druhu, které zřejmě hrály především obrannou roli. V celkovém řešení podoby tvrze se nepochybně mohla promítnout i ta skutečnost, že po celou dobu své existence nebyla ani centrem panství, ani šlechtickou residencí v pravém slova smyslu. Představovala pomocný zejména nepochybně správní objekt nejprve na velešínském a poté novohradském panství a sídlili zde pouze hejtmani.

SOUČASNOST

V listopadu 2008, po osmileté snaze, která se mnohdy zdála téměř beznadějná, se podařilo R. Kocandovi a J. Kalošovi, a v poslední fázi také představitelům obce Dolní Dvořiště, získat tvrz do vlastnictví sdružení Hrady na Malši a obce Dolní Dvořiště. Téměř ihned započaly práce na uvedení tvrze do důstojného stavu.

V prosinci 2008 proběhlo vyřezání náletových dřevin v prostoru tvrze. Nálety na koruně věže budou odstraněny v souvislosti s její konzervací v dalších letech. Na konci prosince 2008 byl vypracován prof. Tomášem Durdíkem stavebně - historický průzkum a současně proběhly práce na polohopisném a výškopisném zaměření tvrze včetně fotogrammetrie zděných konstrukcí. Na konci ledna 2009 byl vypracován projekt konzervace věže tvrze. Mezitím proběhla jednání s Rybářstvím Nové Hrady, jehož pozemky přímo sousedí s pozemky tvrze, s pracovníky Národního památkového ústavu a pracovníky památkové péče státní správy.

V tomto případě sdružení Hrady na Malši naplno uplatňuje zkušenosti, které získalo v předchozích letech při činnosti v oblasti ochrany kulturního a přírodního dědictví. Po získání stavebního povolení je cílem sdružení provést už v letošním roce alespoň část konzervačních prací na věži tvrze. V souvislosti s těmito pracemi by měl proběhnout v létě 2009 záchranný archeologický průzkum pod vedením Archeologického ústavu AV ČR za účasti Západočeské university v Plzni, katedry archeologie.

Dá se říci, že tvrz má, po desetiletích naprostého nezájmu, nakročeno dobrým směrem. Doufejme, že díky přístupu všech zainteresovaných stran se v dohledné době dočkáme chvíle, kdy tvrz v Tiché bude oblíbeným místem, kde návštěvníci naleznou klid i poučení v dnešní uspěchané době.