HRAD SOKOLČÍ

Hrad Sokolčí náleží k těm našim hradům, které jsou situovány v nejromantičtějších krajinných a terénních souvislostech. S tím velmi překvapivě kontrastuje jeho velmi malá známost mezi zájemci o národní kulturní dědictví. Zříceniny hradu Sokolčí leží v katastrálním území Děkanské Skaliny, okr. Český Krumlov. Zaujímají konec skalnaté, řídkým, dobře průhledným vzrostlým lesem pokryté ostrožny západně od obce, obtékané říčkou Černou. Na jihu se ostrožna, tvořená skalní stěnou, vypíná přímo nad tímto vodním tokem, na západě a severu je odstup Černé od ní větší. Nadmořská výška hradu dosahuje 578 metrů nad mořem.

Hradní ostrožna je tvořena úzkým skalním útvarem, který byl mimo východní stranu zcela nepřístupný, protože na jihu, západě a části severu šlo vyloženě o svislé skalní stěny. Přístup k hradu byl tak možný pouze od východu klesající cestou. V dnešním lese je zde pozorovatelných několik nejspíše převážně mladších cest, v nevelkém odstupu od čela předhradí končí možnost spolehlivější identifikace středověké komunikace. Lze předpokládat, že tato k hradu přicházela nejspíše z prostoru Děkanských Skalin.

Historická evidence k hradu je velmi chudá. Neznáme dokonce žádnou přímou spolehlivou historickou zprávu z doby jeho života. Připomíná se pouze existence listiny hlásící se k roku 1264, kterou český král Přemysl Otakar II. měl Vokovi z Rožmberka potvrdit držbu hradu Sokolčí. V tomto případě však není pochyb o tom, že nejde o originál listiny, ale o jedno z mnoha falz, která byla z rozkazu Oldřicha z Rožmberka vyrobena v polovině 15. století. Produktem téže pilné padělatelské dílny je i listina vydaná údajně 17. září 1333, kterou český král Jan Lucemburský daroval Vokovi z Rožmberka hrady Sokolčí a Příběnice a jejíž “pravost” potvrdili 14. února 1460 vyšebrodský opat a další páni. Z obou listin pouze vyplývá Oldřichův zájem na dokázání jeho majetkového nároku na Sokolčí. Zda se ovšem v jeho době jednalo o fungující hrad, nebo jen o panství, spolehlivěji nevíme.

Chybí-li nám přímé historické zprávy, je nutno se pokusit rekonstruovat dějiny hradu na základě rozboru sídlištně geografických souvislostí. Ty dovolují předpokládat, že hrad Sokolčí byl založen po roce 1358 Jindřichem z Velešína, který byl příslušníkem rodu pánů z Michalovic. Sokolčí by mu nejspíše sloužilo jako nové sídlo po ztrátě části velešínského hradu. Otázkou ovšem zůstává, proč se po něm nikdy nepsal, neboť, pokud je dosud známo, používal vždy ve svém predikátu důsledně pojmenování po benešovské tvrzi. Nelze proto vyloučit, že nebyl jeho zakladatelem, tedy že hrad vznikl již dříve, za jeho otce či děda. Zmíněné rožmberské padělky nepochybně dokládají zájem tohoto mocného rodu o hrad či jeho panství. Je možno předpokládat, že stejně jako v případě okolních hradů, se jim ho podařilo neznámým způsobem získat. Hrad Sokolčí poté nebyl zřejmě soustavněji užíván a postupně zanikl. V roce 1541 se proto v rámci připomínky vsi Hradiště dozvídáme “a tu jest zámek zbořený Sokolčí řečený”.

Dispozice hradu byla dvojdílná. Před jádrem je položeno díky terénní konfiguraci podstatně širší předhradí. Jeho čelo zajišťuje prvý příkop a fortifikace dnes v podobě valového útvaru. Brána ji prolamovala zjevně v blízkosti jižního ukončení Na bočních stranách, kde dnes probíhají cesty, nejsou jednoznačné pozůstatky fortifikace patrné. Ve vnitřní ploše registrujeme pouze výrazné pozůstatky jediné rozměrné stavby komplikovanějšího půdorysu.

Přístupová komunikace k hradu evidentně přicházela od východu blíže terénní hrany nad řekou po horní ploše terénního útvaru, nejspíše ve směru od obce Děkanské Skaliny. Za druhým, ve skále vylámaným příkopem leželo úzké hradní jádro ve tvaru protáhlého, vysokého trojúhelníka. V severovýchodním nároží jeho čela se vypínala čtverhranná věž. Na její jihovýchodní nároží navazovala čelní hradba, před níž pak blíže k jihovýchodnímu nároží čela předstupovala čtverhranná branská věž. Oproti linii čelní hradby byla postavěna mírně na koso. Jihovýchodní nároží čela pak tvořila východní stěna jihovýchodní budovy, přiložené k boku branské věže. I před ní branská věž předstupovala, ovšem výrazně méně, než před čelní hradbu na protilehlé straně. Za branskou věží se nacházelo hradní nádvoří. Na severní straně ho vymezovalo severní křídlo, navazující na západní stranu věže. Na jižní straně pak stála zmíněná jihovýchodní budova, jejíž délka však byla oproti délce nádvoří menší. Nádvoří zřejmě končilo v místě zúžení skalního útvaru zhruba ve dvou pětinách délky jádra. Podoba využití úzké skalnaté plochy, která na ně navazovala západním směrem, není zcela jasná. Dochovány jsou zde pouze fragmenty zdiva na obvodu. Nespíše se však zdá, že tato plocha byla z celé šíři a v podstatné části či celé délce zastavěna.

Hodnotíme-li jádro hradu Sokolčí jako celek, máme před sebou protáhlou trojúhelnou dispozici, podstatní část jejíhož obvodu i plochy je kontinuálně zastavěna. Krátké hradební úseky tvoří pouze malou část obvodu a to v čele mezi věží a branskou věží a patrně v západní části jižní strany nádvoří mezi jihovýchodní budovou a západní budovou. Zděnému čelu nad druhým příkopem dominují věž v severovýchodní nároží a excentricky umístěná věž branská. Nevelké nádvoří ležící za čelem na severu vymezuje s věží srostlé severní palácové křídlo, na západě západní budova a na podstatné části jižní strany jihovýchodní stavba. Západní část jádra byla nejspíše zastavěna celá a západní budova mohla nejspíše dosahovat k západnímu ukončení severního křídla. Jakým způsobem bylo řešeno zásobování hradního jádra vodou, doposud nevíme. Jak dokládá vypálení nalézaných hrudek mazanice, hrad zanikl požárem.

Hrad Sokolčí zjevně vznikl v klidných poměrech starší doby lucemburské. Touto dobou byla v důsledku všestranně příznivých poměrů oslabena nutnost věnovat se obranné složce hradu a stavebníci mohli svou pozornost upřít zejména na složku reprezentační a obytnou. Co se celkové podoby jádra hradu dotýče, není pochyb o tom, že představoval menší, ale vcelku klasickou ukázku hradu blokové dispozice. U tohoto typu obytná věž srůstá s palácovými křídly a dalšími objekty do bloku okolo většinou malého nádvoří. V průběhu 14. století a zejména v době vlády Karla IV. a Václava IV. se tento typ stál vysloveně módním a prestižním. Na Sokolčí nelze přehlédnout menší sílu stěn věže a zřejmě lehčí provedení západní stavby. Přesto však hrad nepochybně dobře reprezentoval své majitele a patřil ke kvalitním spíše menším šlechtickým hradů své doby střední kvalitativní úrovně.

SOUČASNOST

V současnosti se připravuje projektová dokumentace konzervace hradu Sokolčí, hotov je stavebně historický průzkum a polohopisné a výškopisné zaměření. Na začátku roku 2009 byl v předhradí instalován informační panel s nejnovějšími poznatky a materiály k hradu, včetně jeho hmotové rekonstrukce od prof. Tomáše Durdíka. Konzervace hradu by měla proběhnout v letech 2010 - 2011. Díky trvalé pozornosti obce Benešov nad Černou a její současné starostky Veroniky Korchové se hradu, po letech nezájmu, začíná blýskat na lepší časy.